Otázky a odpovědi
Jak je to s hořlavostí oproti domu z betonu a železa?
Jak bylo vidět na příkladu Dvojčat v NY, betonová konstrukce se při vysokých teplotách zachová neutrálně, jenomže je protkána ocelovými sítěmi pro větší pevnost. Při teplotách které odpovídají v diagramu Fe-C teplotně-skupenskému stadiu Fe alfa-Austenit ztrácí železo nejen magnetismus, ale hlavně pevnost a stává se poddajným, resp. kujným. Což vede k jeho okamžité destrukci. Viz. propadnutí se obou budov jakoby do sebe. To byl okamžik masivní ztráty nosnosti stěžejních statických prvků konstrukce.
Jak je to se samotnou konstrukcí tedy se dřevěnými hranoly a trámy ve stropě?
Odhoří-li zavěšené sádrokartony a záklop stropu, zůstanou v cestě otevřenému ohni vlastní konstrukční trámy, v případě stropu většinou průřezu 240/80 mm ve vzdálenosti 600 mm. Protože se veškeré použité dřevo hobluje, má zacelený povrch a požární odolnost je zvýšena o 12 procent. Jestliže trám chytne plamenem, tvoří se dle známé chem. reakce na povrch materiálu uhlíková vrstva, která sama o sobě zabraňuje průniku planene do hlubších vrstev trámu. Nosný průřez je tedy po nepoměrně delší dobu funkční k plnění statické nosnosti. Degradace přichází ve chvíli zmenšení nosného průřezu pod úroveň nutnou k samotné nosnosti.
Jsou použity karcinogenní a jiné škodlivé látky?
Nejsou, všechny použité materiály mají certifikaci zdravotní nezávadnosti.
Jaká je životnost těchto staveb?
Deklarovaná životnost je cca 100 - 150 let. Je zapotřebí hlídat si správnou skladbu stěny, aby nedocházelo k jevům výše popsaným. Je třeba ale říci, že tato konstrukční životnost není zase tak důležitým údajem, jak by se mohlo zdát. Mluvme spíše o užitné životnosti, tedy o době dispoziční funkčnosti domu. Ta je z průměru počítána mezi 20 - 30 léty. Po této době přicházejí další nároky na jiné uspořádání domu, úprava resp. přístavba. Tento proces je často spojen s dospíváním další generace.
Jaké jsou možnosti změn v dispozičního řešení domu?
Při zachovaní statických požadavků jsou prakticky neomezené. Spojení jednotlivých stěn je provedeno za pomocí pevnostních šroubů a vrutů a to v několika místech najednou. Stejně tak jsou spojeny a napojeny i příčky v domě. Je tedy nutné porušit fasádu, protože šroub je zakryt fasádním polystyrenem a příčka se může demontovat. Stejně tak se postupuje při přístavbě.
Jaká je další funkce stěny?
Kromě nosné funkce je to zajištění tepelné pohody uvnitř domu při zachování nízké energetické bilance. K tomuto tvrzení se váže hodnota Koeficientu tepelné prostupnosti R. Jeho hodnota nám říká, jak je stěna dobře zateplená. Koeficient R u dřevostaveb s šířkou vnější zdi okolo 30ti centimetrů se pohybuje mezi 4,8 – 6,2 W/m2K. R u staveb zděných je bez dalšího zateplování mezi 2,5 –2,9 W/m2K. Zde je počítáno se standardní šíří porothermových tvárnic 450 mm. Zateplení je tedy až dvojnásobné při úspoře na celkové šíři stěny o 25 %.
Jak se to projeví na nákladech za vytápění?
Náklady jsou minimálně poloviční, například při nestandardním provozu referenční stavby o ploše cca 150 m2 je za rok protopeno v elektrice včetně ohřevu teplé vody, provozu spotřebičů a osvětlení 18 000,- Kč. To je zhruba polovina nákladů oproti zděné stavbě při použití stejného topného media.
Jak je to s akumulací?
Akumulace je celkově horší, než u monolitických staveb, zejména z důvodu absence prvku, jenž je na sebe schopen vázat teplo. Tento handicap by v zásadě neměl být překážkou, neboť dům rychleji vychladne, pokud se netemperuje. A netemperuje se v době, kdy není nikdo doma. Naopak se dřevostavby vyznačují tím, že se velmi rychle cca v 15-20ti minutách vytopí na požadovanou teplotu. V moderních domech a domech aspirujících na zařazení do kategorie nízkoenergetická stavba a stavba kvazi-nulová se pomáhá lepší akumulaci tím, že je středová příčka obezděna pálenými, či nepálenými cihlami. Nikoliv z důvodu nosných, ale tepelných. V kombinace s betonovým povrchem v podkrovních podlahách a např. kachlovými kamny, které jsou hodně oblíbené se dosáhne výborných tepelně – akumulačních výsledků.
Prostor uvnitř domu?
Prostoru je více vzhledem k použití slabší venkovní stěny. Při stavbě o standardní velikosti okolo 150 m2 je úspora na kvadratuře až 12 m2 oproti stavbám zděným. Což lze obchodně pojmout jako jeden pokoj navíc :)
Čím jsou dřevostavby vyjímečné oproti zděným domům?
Svým vnitřním klimatem. Dřevostavba oproti domu z monolitu např. betonového má mnohem blahodárnější účinky ve smyslu respirace a protože jednou z vlastností dřeva je samovolná regulace vlhkosti v interiéru, je i vlhkost příznivější než v domě zděném. Za zmínku stojí i fakt, že teplota stěny domu je vyšší, než u stavby zděné. Na dotek je příjemnější.
Jaké lze stavět touto technologií domy?
Jakékoliv do výšky 8 pater. Tato technologie je vhodné na kancelářské budovy i na rodinné domy. S výhodou se nemusíme držet ustálené a neměnné katalogové řady, ale lze stavět domy na základě přání klienta. Rozdíl je pouze v projektu.
Jak je to se základovou deskou?
Cena desky je vždy počítána separátně, protože není vždy zřejmé, v jakém terénu bude dům stát. Deska nemusí být tolik masivní, jako pod těžkou zděnou stavbu a proto lze stavět i na měkčím podkladu. Složení desky je podrobně popsáno v každé projektové dokumentaci o firmy.
Co všechno je firma schopna zajistit?
Mimo samotnou horní stavbu je to výroba desky, resp. sklepa, terénní úpravy okolo domu, přivedení sítí až k základové desce, vypracování projektové dokumentace a dokumentace výrobní jak pro dům tak pro samotnou stavbu, oplocení pozemku, položení terasy v provedení dlažba zámková nebo terakota, terasa může být i modřínová. Dále dodáme kuchyně na míru a je zde spolupráce i s bytovým architektem. V určitých lokalitách lze vyřídit i stavební povolení.